Eifelovka

Každý stát má obvykle svůj symbol. Něco, co si každý ihned vybaví při myšlence na daný stát. V Itálii to může být šikmá věž v Pise či špagety, ve Španělsku Gaudího katedrála nebo býčí zápasy, v Egyptě pyramidy a u nás třeba pivo nebo Pražský hrad. Co je ale takovým symbolem ve Francii? Typickými francouzskými symboly můžeme jmenovat bagety, víno či Louvre. Patrně nejznámějším symbolem, který si ovšem každý představí při myšlence na Francii je Eifelova věž. Jedná se o vysokou věž, která v současnosti tvoří velkolepou dominantu Paříže, hlavního města Francie.

Reklama:

Eifelova věž je dílem kontroverzním, které nebylo po svém vztyčení příliš chápáno, natož pak obdivováno, jako spíš zatracováno. Turisté z celého světa se ovšem sjíždějí, aby obdivovali symbol nejromantičtějšího města světa a povečeřeli na jeho vrcholu.

Eifelova věž – ohlas

Eifelova věž je nejen mistrovským dílem inženýrů a stavitelů, která plní řadu praktických funkcí, ale také zdařilým designérským kouskem. Muž, který Eifelovu věž navrhl, architekt Gustav Eiffel byl ve své době vizionářem. Ovšem většina tehdejších umělců byla proti stavbě a dokonce se spojili v boji za strhnutí tak odpudivé stavby. Spisovatel Guy de Maupassant, který často navštěvoval restauraci na Eifelově věži proslul svým tvrzením, které odůvodňovalo jeho pobyt na jím tak nenáviděné stavbě, tím, že je to jediné místo v Paříži, odkud není Eifelova věž vidět. Za ním v tomto tvrzení stála snad celá tehdejší vzdělaná elita následovaná sofistikovaným lidem Paříže. Umělecky cítícím lidem se stavba prostě nelíbila.

Eifelova věž – stavba

Samotná stavba započala roku 1887 a dokončena byla o dva roky později na počest výročí 100 let od Velké francouzské revoluce. Až do roku 1930 byla nejvyšší stavbou světa. Byla používána jako vstupní brána na tehdejší Světovou výstavu. Eifelova věž měla být postavena pouze na dobu dvaceti let a poté měla být zbořena. Plány se ovšem změnily a tak Eifelova věž dodnes hrdě stojí do výšky 300,65 metrů (s anténou 324 m) a vévodí celé Paříži.